22 Bře

Tradiční obchodníci zahájili jednání o refundaci nákladů na zavedení EET

Praha, 22. 3. 2017 – Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) zahájila dopisem ministrovi jednání s Ministerstvem financí ČR o hledání prostředků a stanovení jednotlivých kroků vedoucích k refundaci nákladů za zavedení elektronické evidence tržeb v maloobchodě. Požadavek tradičních obchodníků je v souladu s koaliční smlouvou současné vlády, která deklarovala, že všechna opatření budou založena na principu, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský subjekt“.

Asociace českého tradičního obchodu již v připomínkovém řízení upozorňovala a žádala o zvýšení poskytované kompenzace na vynaložené náklady na EET, tj. jednorázové slevy na dani z příjmu ve výši 5000,- Kč, která se ukázala být částkou zcela nedostatečnou na pokrytí podstatné části vynaložených nákladů. Vyhovující systém i pro menší prodejny rychloobrátkového zboží začíná na částce okolo 20.000,-Kč a k tomu jsou další provozní náklady a poplatky – náklady na registraci, proškolení personálu resp. více kvalifikovaná pracovní síla, připojení k internetu a z toho plynoucí poplatky a rovněž poplatky za provozování softwaru. Jinými slovy, minimálně dalších 10.000 ročně i pro tu nejmenší jednomístnou prodejnu nebo hospodu,“ říká Petr Morava, generální ředitel nákupní aliance ČEPOS a člen představenstva AČTO.

Vlastní realizace požadované náhrady není z hlediska platné státní legislativy a administrativy jednoduchá, proto AČTO nabízí řešení, kdy náhrada nebude součástí výdajové stránky rozpočtu státu, ale bude ze strany oprávněných fyzických i právnických osob uplatněna formou odpočitatelné položky daně z příjmu (dle znění koaliční smlouvy). „Nabízíme diskuzi o konkrétní podobě uplatněného nároku, např. vztažení oprávněnosti náhrady pouze na provozovny, které působí v obcích do 1000 (1500) obyvatel, což by zároveň pomohlo našemu prioritnímu snažení o zásadní podporu a udržení obchodní obslužnosti venkova. Další možností je omezit výši nároku či zrušit nárok dle výše dosaženého maloobchodního obratu, např. za šest měsíců, který bude prokazatelný na základě podkladů získaných z funkčního EET (tedy obrat k 31. 8. 2017),“ vysvětluje Zdeněk Juračka, předseda AČTO.

Nárok by se vztahoval vždy na jedno pokladní místo (tedy ne na provozovnu či živnostníka) a to v dohodnuté výši s termínem uplatnění srážkou z daně za rok 2017. „Možných variant řešení je určitě více, ale je potřeba začít jednat a dospět k reálnému zdůvodnitelnému návrhu. Je třeba také připomenout, že podnikatelům v oblasti pohostinství byla navíc poskytnuta pomoc prostřednictvím snížení DPH na stravovací služby. Jistou formu podpory by si tak zasloužily i malé prodejny, z velké části zajišťující obchodní obslužnost venkova,“ dodává Zdeněk Juračka.

10 Bře

Juračka: Zánik venkovských prodejen pokračuje. Podpora je nezbytná

Praha, 7. 3. 2017 – Aktuální čísla vývoje českého obchodu za rok 2016 potvrzují setrvale nepříznivý trend zanikání nejmenších, především venkovských prodejen. Kritickou situaci dlouhodobě monitoruje Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), která v této souvislosti navrhuje soubor opatření, která by mohla přispět k zachování venkovských obchodů.

V roce 2016 zaniklo v České republice 396 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím o velikosti do 50 m², což je 46 prodejen více než v roce 2015. Statistický údaj společnosti AC Nielsen potvrzuje odhady AČTO, které se s praxí zanikání nejmenších českých prodejen, jež mnohdy představují jedinou možnost, jak si na venkově nakoupit základní potraviny, setkává v každodenní praxi. Problém s obchodní obslužností venkova se týká především obcí do 1000 obyvatel, kterých je v ČR 4872 a je součástí širšího problému zachování života na venkově. Stejně jako fungování školy, pošty, lékaře či hospody je také fungování obchodu jedním ze základních předpokladů života a rozvoje venkova. Provozování obchodu v nejmenších obcích však přestává být podnikáním a stává se veřejnou službou. Avšak bez pomoci má pramalou šanci přežít.

„Jsme svědky zániku stovek venkovských prodejen v přímém přenosu. Podpora je nezbytná, chceme-li udržet život na venkově,“ říká Zdeněk Juračka, předseda AČTO. Proto Asociace navrhuje soubor opatření přímé i nepřímé podpory, který by pomohl zachovat obchodní obslužnost na venkově, zejména pak v obcích do 1000 obyvatel. V těchto obcích je třeba chápat provozování obchodu jako veřejnou službu.

Přímá podpora:

  • Finanční podpora ve výši 750 mil. ročně na zachování obchodní obslužnosti venkova, která by směřovala k postiženým obcím ze strany státu či kraje.
  • Refundace nákladů na pořízení vybavení pro EET a to v souladu s deklarací, jež je součástí koaliční smlouvy. EET by mělo přinést do státní kasy dostatek prostředků, které toto umožní.
  • Daňové slevy a bonusy.

Nepřímá podpora:

  • Zvážení převzetí zahraničních modelů na podporu nezávislého obchodu, např. osvobozením od DPH těch obchodníků, kteří budou mít obrat nižší, než stanovená mez. Příkladem může být Německo, kde jsou podniky s ročním obratem nižším než 50 000 EUR vyloučeny s platby DPH nebo Velká Británie, kde existují výjimky na daň z nemovitosti pro malé podnikatele
  • Novelizace zákona o cenách tak, aby již nebylo možné využívat nástroj podnákupních cen (hojně využíváno řetězci), který poškozuje menší obchodníky, snižuje skutečnou hodnotu výrobku, deformuje vnímání zákazníka a navíc připravuje státní kasu o DPH.
  • Trvalé obnovení výjimky z povinnosti uvádět měrné ceny pro maloobchodní prodejny do 200 m², které je neúměrně časově a finančně náročné.
  • Podpora a pokračování programu Pošta Partner, který rozšiřuje nabízené portfolio služeb venkovského maloobchodu a pomáhá zachovat občanskou vybavenost. S tím související změna vyhlášky Českého telekomunikačního úřadu, která výrazně omezuje realizaci programu a na provozovatele klade zbytečnou byrokratickou zátěž.
09 Bře

EET má smysl jen při striktním vymáhání

Do startu druhé vlny elektronické evidence tržeb zbývá několik dní. Nakolik efektivní bude tento model při výběru daní, se teprve ukáže, už teď o něm ale panují pochybnosti. Podle Jiřího Štorcha, předsedy představenstva Družstva Eso Market a člena představenstva Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), dokonce hrozí, že ti, kteří dosud podnikali nekale, v tom budou bez postihu pokračovat dál.

Jiří Štorch, který ve Štětí provozuje vlastní obchod v síti Eso Market, se dobrovolně rozhodl posílat Finanční správě data o tržbách ještě před 1. březnem, kdy začne platit tato povinnost pro maloobchody a velkoobchody. Řešení EET ho nestálo ani korunu, dobře si však uvědomuje, že řadu podnikatelů mohou náklady s tím spojené stáhnout ke dnu. Ostatně jednání o těchto a dalších případech je náplní jeho agendy v roli zástupce AČTO pro otázky EET.

Co konkrétně jste měl v této funkci na starosti?

AČTO jsem od začátku zastupoval v pracovní skupině s Ministerstvem financí ČR. Rok či dva jsem se podílel na práci pracovní komise při přípravě zákona o EET. A samozřejmě tak připomínkoval za AČTO návrhy zákona vůči úředníkům ministerstva. Šlo o obecné teze, metodiku stejně jako technické záležitosti. V návrhu zákona se přitom v mezidobí objevila řada nesmyslů, na které jsme upozorňovali, stejně jako na to, co v návrhu chybělo.

Podle zástupců e-shopů se do zákona nesmysly stejně dostaly, minimálně takové, které ztěžují provoz této skupině podnikatelů.

To nemohu komentovat, nicméně si myslím, že komunikační chyby spíš než na straně úředníků vznikaly na straně opozičních politiků, kteří svými prohlášeními, zda zákon bude platit nebo ne, případně že zákon zruší, jakmile se dostanou k moci, vyvolali mezi podnikateli velkou nejistotu. Podnikatelé mají v takových situacích obecně dvě možnosti OE buď čekají na poslední chvíli, a pak jsou velké honičky, aby dané nařízení stihli splnit, nebo zainvestují na první dobrou a riskují, že vyhláška či zákon se ještě změní a oni ztratí peníze. Po zkušenostech s fiskálními pokladnami, kdy do této věci obchodníci nainvestovali spoustu peněz a pak se to smetlo ze stolu, nebo dalších předpisů, které chvíli platily a pak se opět rušily, to nyní vedlo k tomu, že někteří obchodníci čekali s pořízením zařízení pro EET na poslední chvíli.

K tomu se ještě dostaneme. Teď prosím uveďte, nakolik jste spokojen s výsledným zněním zákona.

V některých věcech mohl být tvrdší, některá ustanovení jsou zbytečná, ale dejme tomu, že jde o průsečík něčeho, co může být funkční. Mnohem větší problém je v tom, jak se u tohoto zákona bude vyžadovat jeho plnění. Pokud tu zůstane taková džungle v podnikání, jaká tu je, půjde o vyhozené peníze podnikatelů. Je proto potřeba naprosto striktně postihovat ty, kteří zákon obcházejí. Mě jako obchodníka totiž nezajímá EET ani tak z pohledu výběru daní, jako spíš jak donutit nekalou konkurenci, aby stejně jako ti poctiví obchodníci danila. Je to o úřednících Finanční správy, jak se k tomu postaví a budou vymáhat plnění zákona. A v tomto případě mám obavy, že úplně důsledné to nebude.

Z čeho pramení vaše pochybnost?

Dělám si obrázek z toho, co vychází v tisku. A pak je tu i proklamace Andreje Babiše a zástupců Finanční správy, že nebudou obtěžovat kontrolami běžné podnikatele, ale cíleně se zaměří na ty, kde mají indicie, že se tam děje něco nekalého. Potom se v tisku psalo, že během prvního měsíce fungování EET přišlo dva tisíce oznámení na konkrétní provozovny, které údajně zákon neplní. A úředníci přitom provedli 500 kontrol. Předpokládal bych, že pouze tam, kde mají zmíněné indicie. Nicméně ani v jednom případě se nezjistilo žádné porušení zákona o EET. A to mi nesedí. Kde se tedy vzalo těch dva tisíce podnětů? Opravdu byly všechny lživé s cílem dotyčné provozy poškodit? Obávám se tak, že lidi, kteří dodnes fungovali nekale, v tom budou pokračovat a nikdo je nebude důsledně kontrolovat a postihovat.

Je to pouze o efektivitě byrokracie?

Má to samozřejmě spoustu aspektů. Úředníci se například mohou obávat pouštět se do sankcí, jako jsou vysoké pokuty či dokonce uzavření provozovny, a mít na vědomí, že podnikatel se pak může soudně domáhat náhrad. Dalším aspektem je fakt, že u obchodníka, který je zběhlý v nekalém jednání, můžete jeden den udělat kontrolu, při níž zjistíte porušení zákona, a když tam přijdete druhý den či za týden a budete to chtít řešit, představí se vám obchodník s naprosto jiným živnostenským listem.

Jaká je situace ve vaší síti? Ještě nedávno jste byl ohledně připravenosti nezávislých obchodníků pro EET skeptický.

Na konci loňského roku jsem říkal, že 80 procent obchodníků nemá v dané chvíli vybavení, s kterým by mohli splnit zákon o EET. Na začátku letoška jsem říkal, že ti, kteří uvažují o koupi sofistikovaných pokladních systémů, to už horko těžko dají do 1. března dohromady. Snažili jsme se vycházet nejen v rámci AČTO, ale i v rámci Eso Marketu našim obchodníkům vstříc. Zval jsem firmy, které přijely předvést svá zařízení, dělal jsem rešerše nabízených řešení, a kdo měl v naší síti zájem, potřebné informace se dověděl. Dokonce jsme pro obchodníky dohodli výhodnější cenové podmínky.

Kolik to stálo běžného obchodníka ve vaší síti?

Rozhodně víc, než kolik to mělo stát podle proklamací Andreje Babiše. Jak finančně, tak z hlediska času. Přesto byla veřejnost neustále ujišťována, že jde o velmi levnou záležitost s tím, že je prý dokonce možné si software stáhnout zdarma z internetu. Ministr financí při té příležitosti poukazoval na zařízení o velikosti mobilu. To si umím představit na trhu, kde budu prodávat své tři výpěstky. Ale v prodejně, která má několik set, spíše několik tisíc položek, kde jsou všechny čtyři daňové sazby, kde jsou váhové kódy, si s takovým zařízením zdaleka nevystačím.

Na kolik to tedy přijde?

Desetitisíce, v případě více pokladen i statisíce korun. Nulové náklady přicházejí v úvahu pouze v situaci, kdy má podnikatel sofistikované zařízení již z dřívějška, ale má také dobře ošetřenou smlouvu, a tudíž má v ceně upgrade softwaru za účelem daní nebo zákonných změn. Například mě nestálo zavedení EET díky tomu ani korunu navíc. V opačném případě si podnikatel připlatí, a to i tehdy, když má dobré zařízení z minulosti. Buď ale nemá dobře ošetřenou smlouvu, nebo má zařízení už několik let, tudíž je staré, nebo dodavatelská firma již neexistuje.

Rozhovor s Jiřím Štorchem převzat z časopisu Za P´magazín 2/2017.

06 Bře

Prodejny nám neničí EET, ale vylidňování obcí, říká šéf družstev COOP

Největší maloobchodní řetězec v republice – Skupina COOP – byl podle svého předsedy Pavla Březiny na elektronickou evidenci tržeb včas připraven. „Je možné, že podvádět se bude i po zavedení EET dál,“ říká Březina. Někteří prodejci totiž podle něj mají přichystané dvě pokladny. Je ale přesvědčen, že evidence tržeb za úbytek prodejen na venkově nemůže.

COOP, Svaz českých a moravských spotřebních družstev, zastupuje 47 družstev v celé republice, která provozují zhruba 2 900 prodejen.

Jak se prodejny COOP chystaly na druhou vlnu EET? Většina našich družstev už EET spustila s měsíčním až dvouměsíčním předstihem. Nechtěla čekat až na poslední chvíli jako někteří malí podnikatelé.

Takže všechny prodejny COOP evidují od 1. března tržby v systému? Předpokládám to, neumím si představit, že by to tak nebylo.

Zaznamenali jste v souvislosti s EET prodlevy při vydávání účtenek? Nikdo s tím neměl žádný problém, žádné výpadky systémů nebyly hlášeny. Pokud zrovna zlobí internetové připojení v dané prodejně, tak se tržba zaznamená a odešle se, až když je připojení v pořádku. Zákazník pokaždé dostane vytištěnou účtenku.

Museli jste prodavače zaučovat v práci s pokladnami? Ne, většinou už léta využíváme systémy, které se pouze upravily. Pro prodavače se nic nezměnilo, jen účtenka je delší o potvrzovací kódy. Pár družstev se šedesáti až sedmdesáti menšími prodejnami nicméně mělo zastaralé pokladny, které nešlo napojit na internet. Stálo je to kvůli tomu 70 až 80 tisíc korun na pokladní místo, tedy několik milionů. Nová povinnost EET je k tomu donutila, ta družstva to nepotřebovala.

Sedmdesát tisíc na jedno pokladní místo? Není to moc? Není. Musíte mít počítač, obrazovku, váhu, skener. Všechno musí být kompatibilní, na váhu musíte mít certifikace. K tomu družstvo potřebuje centrální mozek, který údaje zpracovává.

A nemohly by si malé prodejny pořídit nejlevnější systém, na který prodavač jen markuje částku a tu odesílá do systému? To si může dovolit večerka, která to dělá na koleni. Když to řešíte za více prodejen, má smysl udělat to pořádně a půjdete do kvalitního systému. Je to sice náklad, ale je to propojené s účetnictvím a samotná data jsou také výhodou.

Slibujete si od zavedení EET potření nekalé konkurence, která nepřiznává tržby? Dodavatel, který objíždí malé prodejny, mi říkal, že v některých jsou vybaveni dvěma pokladnami – tou původní a novou, připravenou na EET. Je pak otázka, zda přes tu novou nebudou evidovat jen část tržeb. Údajně to tak dělají některé restaurace, protože vědí, které lidi mohou kasírovat bez účtenky a komu ji radši dát.

Myslíte si, že si zákazníci nevšimnou, že nedostávají účtenku s potvrzovacím kódem? Myslíte ty staré babičky? Asi bude třeba rozlišovat, komu to dáte, a komu ne. Nedělám si iluze, že by to kontrolní orgány dokázaly postihnout a někomu to prokázat.

Musela některá prodejna COOP skončit v souvislosti s EET? Rozhodně ne. Důvody uzavírání prodejen jsou jiné: nejsou zaměstnanci a v některých malých obcích je ani nemohou zaplatit. Mzdové náklady jsou položkou, která nejvíc zatěžuje prodejnu.

Pomáhají vám s udržením prodejen obce? To záleží na starostovi, jak je pro něj důležité v obci prodejnu udržet. Nejde jen o EET, ale o podporu provozování prodejny, tedy například příspěvek na energie, na nájem, na vybavení. Je to velké téma. Na ministerstvu zemědělství pravidelně zasedá pracovní skupina, která se této problematice věnuje. Týká se to občanské vybavenosti a s tím souvisejícího vylidňování venkova a také zaměstnanosti.

Kolik malých venkovských prodejen je v ohrožení? Podle naší analýzy jsou ve významném ohrožení obce pod 500 obyvatel. Provozovat tam ziskovou prodejnu potravin, která někoho zaměstnává, přičemž majitel dodržuje všechna pravidla, téměř nejde. Ohroženy jsou i obce do tisíce obyvatel s neatraktivní geografickou polohou a špatnou demografickou strukturou. Je to velký průšvih.

Jaké byly loňské tržby COOP? Drobně nám vzrostl maloobchodní obrat, čísla budou známa začátkem března (v roce 2015 skupina COOP utržila 27,3 miliardy korun, pozn. red.). Maloobchod obecně loni vykázal poměrně velký růst. Není ale pravda, že když rostou tržby, mají se obchodníci lépe. Mzdy totiž rostly rychleji než produktivita práce.

Rozhovor Jitky Vlkové z 1.3. 2017 převzat z portálu idnes.cz.

02 Úno

Vesnice bez obchodu a hospody přestává žít, míní nejen starosta

Kraj Vysočina chce podpořit venkovské prodejny. Grant vypíše do konce června

Vysočina – Zachovat si malé venkovské prodejny začíná být pro některé obce na Vysočině čím dál větší problém. Kraj Vysočina je proto chce podpořit částkou dva miliony korun. Nový grant vypíše nejpozději letos v červnu. Provozovatelé těchto prodejen budou moci zřejmě žádat o částku do maximální výše 50 tisíc korun na provoz. Přesné zaměření grantu bude záviset od výsledků dotazníkového šetření, které proběhlo v téměř 700 obcích po celém kraji. Dotazníky kraj už vyhodnotil a nyní připravuje grant provozovatelům prodejen na míru.

„V grantu chceme podporu zaměřit na konkrétní a smysluplnou věc. Nejpravděpodobněji půjde podpora na provozní náklady, například na energie nebo na zařízení, které energie ušetří,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Pacal. Dotazníky putovaly do 541 obcí do 500 obyvatel a dále do 149 místních částí obcí do pěti tisíc obyvatel.

„Kromě toho, že jsme zjišťovali, co malé obce nejvíce trápí, tak jsme se zaměřili i na to, zda je obce spolufinancují a jakou částkou,“ dodal Pacal.

Z první kategorie do 500 obyvatel se kraji vrátilo asi 250 dotazníků. Z nich vyplynulo, že ve stovce případů malé prodejny spolufinancuje i obec. „Zjistili jsme ale také, že do 70 obcí na Vysočině zajíždí i pojízdná prodejna a v 47 případech ji rovněž obec spolufinancuje,“ uzavřel téma Pacal. Dá se tedy předpokládat, že bude o nový grantový program ze strany obcí velký zájem.

S poměrně odvážným nápadem, jak udržet obchod v menší obci, přišel starosta Vísky na Havlíčkobrodsku. Obchod provozuje a vlastní od loňského září sama obec, ovšem nese i veškerá rizika. „Vstoupili jsme do obchodního řetězce COOP jako jeho partneři. Investovali jsme 100 tisíc korun do zboží. Obec jako taková si rovněž zřídila živnost a zaměstnala jednu prodavačku,“ popsal fungování prodejny starosta Ondřej Čapek. Celý obchod v současné době zastane jedna prodavačka a vedoucí v jedné osobě Iva Lacinová.

Obchod nabízí smíšené zboží všeho druhu. Potraviny, drogistické zboží, základní kosmetiku a částečně i textil. Zákazníci mohou v obchodě posedět u stolečku a ochutnat něco dobrého z nabídky lahůdek. Podle přání jim Iva Lacinová nabídne čaj nebo kávu. Jak prodavačka sama prozradila, na tržby a zájem zákazníků si nemůže zatím stěžovat.

„Zákazníků chodí kupodivu dost, nabídka zboží jim vyhovuje. Navíc se nechávají slyšet, že tak příjemnou paní za pultem tu už dlouho neměli,“ svěřila se s úsměvem Lacinová. „Obchod jsme pojali jako srdeční záležitost pro celou obec, ve stylu Obyvatelé Vísky, podporujte svoji prodejnu. Jako vlastníci si můžeme sami upravovat ceny, nabízet zboží v akci, upravit pracovní dobu. Nakupuje u nás i naše mateřská škola. Samozřejmě případný prodělek půjde na vrub obce, ale zatím jsme optimisté. Na krach to rozhodně nevypadá. Myslím, že vesnice, která nemá vlastní hospodu a obchod, přestává žít,“ konstatoval Čapek.

Život bez vesnického obchodu si nedovede představit Štěpánka Másílková z Častrova na Pelhřimovsku. „Myslím si, že kdyby se tady obchod zavřel, byl by to veliký problém, protože bychom byli závislejší na městě. Nedokážu si představit, že bych si každý den nemohla dojít pro čerstvé rohlíky a nakoupit si, co potřebuji,“ zamyslela se Másílková.

Komplikace by zavření obchodu přineslo především starším lidem. „Obrovský problém by to byl pro seniory, kteří se nemají jak dostat do města a museli by pověřit nákupy příbuzné či sousedy,“ dodala Másílková.

Podobný názor má i starosta Vojnova Městce na Žďársku Karel Malivánek. V městysu se zhruba sedmi sty obyvateli je podle něj fungující prodejna potřeba. „Rozhodně si myslím, že mít ve vesnici obchod je důležité. Spousta lidí si sice může zajet nakoupit autem do větších sídel, ale především pro starší obyvatele, kterých je stále více, to už může být problém,“ míní Malivánek.

Sám v místním obchodě nakupuje také, ačkoli pro něj není složité zajet na nákup jinam. „Hlavně pro základní věci tam chodím raději. Každý maloobchodník a malovýrobce je pro nás dobrý – mám za to, že u nich nakoupíme věci poctivější, kvalitnější než v supermarketu,“ řekl Karel Malivánek. Podle něj by měl stát drobné obchodníky podporovat a svou politiku vůči malopodnikání změnit.

„Stát v čele s ministrem Babišem jim ale hází klacky pod nohy, viní je, že neplatí daně, tak je perzekvuje prostřednictvím EET. Začalo to pohostinstvím, další na řadě budou obchody. Přitom není snadné takovou maloprovozovnu vést, naopak. Ve Městci máme zatím dva obchody, za což jsme rádi, protože dnes už to je téměř luxus,“ uvedl vojnoměstecký starosta. Doufá, že to tak zůstane a místní o možnost nakupovat tam, kde bydlí, nepřijdou. „Nemít ve vesnici obchod, to by bylo špatně,“ dodal Malivánek.

BEZ PRODEJNY JSOU UŽ TÉMĚŘ PŮL ROKU

O možnost nakoupit si v místě bydliště přišli v Horním Újezdu na Třebíčsku. Už téměř půl roku je zde prodejna potravin zavřená. Podle starostky Ivy Durdové tam byli lidé zvyklí nakupovat od nepaměti. Naposledy obchůdek provozovalo družstvo Coop z Havlíčkova Brodu. Kvůli malým tržbám však po několika měsících prodejnu zavřelo.

Vedení obce začalo okamžitě hledat nového provozovatele, a když už pak vše vypadalo nadějně, zájemce si to rozmyslel. Neujal se ani nápad, kterému Iva Durdová říká „nákupy do tašek“. „Někdo z místních by mohl nakoupit pro více lidí z obce a přivézt potraviny sem, kde by si je ostatní vyzvedli. Obec by mu za takovou službu platila, nikdo se ale nepřihlásil,“ podotkla starostka.

Neúspěšná byla také snaha o oslovení pojízdné prodejny. Jednání s podnikatelem z Havlíčkobrodska přitom byla už téměř uzavřena, obchodník však na poslední chvíli řekl, že by se mu dlouhá cesta za tržbou nevyplácela. „Máme i další nápady, jak hlavně starším občanům potraviny zajistit, ale už je nechci říkat veřejně. Nepovedlo se nám toho už totiž tolik, že bych to nerada zakřikla. Podstatné je, že se nevzdáváme,“ poznamenala starostka.

Článek převzat z Havlíčkobrodského deníku z 31.1.2017.