09 Bře

EET má smysl jen při striktním vymáhání

Do startu druhé vlny elektronické evidence tržeb zbývá několik dní. Nakolik efektivní bude tento model při výběru daní, se teprve ukáže, už teď o něm ale panují pochybnosti. Podle Jiřího Štorcha, předsedy představenstva Družstva Eso Market a člena představenstva Asociace českého tradičního obchodu (AČTO), dokonce hrozí, že ti, kteří dosud podnikali nekale, v tom budou bez postihu pokračovat dál.

Jiří Štorch, který ve Štětí provozuje vlastní obchod v síti Eso Market, se dobrovolně rozhodl posílat Finanční správě data o tržbách ještě před 1. březnem, kdy začne platit tato povinnost pro maloobchody a velkoobchody. Řešení EET ho nestálo ani korunu, dobře si však uvědomuje, že řadu podnikatelů mohou náklady s tím spojené stáhnout ke dnu. Ostatně jednání o těchto a dalších případech je náplní jeho agendy v roli zástupce AČTO pro otázky EET.

Co konkrétně jste měl v této funkci na starosti?

AČTO jsem od začátku zastupoval v pracovní skupině s Ministerstvem financí ČR. Rok či dva jsem se podílel na práci pracovní komise při přípravě zákona o EET. A samozřejmě tak připomínkoval za AČTO návrhy zákona vůči úředníkům ministerstva. Šlo o obecné teze, metodiku stejně jako technické záležitosti. V návrhu zákona se přitom v mezidobí objevila řada nesmyslů, na které jsme upozorňovali, stejně jako na to, co v návrhu chybělo.

Podle zástupců e-shopů se do zákona nesmysly stejně dostaly, minimálně takové, které ztěžují provoz této skupině podnikatelů.

To nemohu komentovat, nicméně si myslím, že komunikační chyby spíš než na straně úředníků vznikaly na straně opozičních politiků, kteří svými prohlášeními, zda zákon bude platit nebo ne, případně že zákon zruší, jakmile se dostanou k moci, vyvolali mezi podnikateli velkou nejistotu. Podnikatelé mají v takových situacích obecně dvě možnosti OE buď čekají na poslední chvíli, a pak jsou velké honičky, aby dané nařízení stihli splnit, nebo zainvestují na první dobrou a riskují, že vyhláška či zákon se ještě změní a oni ztratí peníze. Po zkušenostech s fiskálními pokladnami, kdy do této věci obchodníci nainvestovali spoustu peněz a pak se to smetlo ze stolu, nebo dalších předpisů, které chvíli platily a pak se opět rušily, to nyní vedlo k tomu, že někteří obchodníci čekali s pořízením zařízení pro EET na poslední chvíli.

K tomu se ještě dostaneme. Teď prosím uveďte, nakolik jste spokojen s výsledným zněním zákona.

V některých věcech mohl být tvrdší, některá ustanovení jsou zbytečná, ale dejme tomu, že jde o průsečík něčeho, co může být funkční. Mnohem větší problém je v tom, jak se u tohoto zákona bude vyžadovat jeho plnění. Pokud tu zůstane taková džungle v podnikání, jaká tu je, půjde o vyhozené peníze podnikatelů. Je proto potřeba naprosto striktně postihovat ty, kteří zákon obcházejí. Mě jako obchodníka totiž nezajímá EET ani tak z pohledu výběru daní, jako spíš jak donutit nekalou konkurenci, aby stejně jako ti poctiví obchodníci danila. Je to o úřednících Finanční správy, jak se k tomu postaví a budou vymáhat plnění zákona. A v tomto případě mám obavy, že úplně důsledné to nebude.

Z čeho pramení vaše pochybnost?

Dělám si obrázek z toho, co vychází v tisku. A pak je tu i proklamace Andreje Babiše a zástupců Finanční správy, že nebudou obtěžovat kontrolami běžné podnikatele, ale cíleně se zaměří na ty, kde mají indicie, že se tam děje něco nekalého. Potom se v tisku psalo, že během prvního měsíce fungování EET přišlo dva tisíce oznámení na konkrétní provozovny, které údajně zákon neplní. A úředníci přitom provedli 500 kontrol. Předpokládal bych, že pouze tam, kde mají zmíněné indicie. Nicméně ani v jednom případě se nezjistilo žádné porušení zákona o EET. A to mi nesedí. Kde se tedy vzalo těch dva tisíce podnětů? Opravdu byly všechny lživé s cílem dotyčné provozy poškodit? Obávám se tak, že lidi, kteří dodnes fungovali nekale, v tom budou pokračovat a nikdo je nebude důsledně kontrolovat a postihovat.

Je to pouze o efektivitě byrokracie?

Má to samozřejmě spoustu aspektů. Úředníci se například mohou obávat pouštět se do sankcí, jako jsou vysoké pokuty či dokonce uzavření provozovny, a mít na vědomí, že podnikatel se pak může soudně domáhat náhrad. Dalším aspektem je fakt, že u obchodníka, který je zběhlý v nekalém jednání, můžete jeden den udělat kontrolu, při níž zjistíte porušení zákona, a když tam přijdete druhý den či za týden a budete to chtít řešit, představí se vám obchodník s naprosto jiným živnostenským listem.

Jaká je situace ve vaší síti? Ještě nedávno jste byl ohledně připravenosti nezávislých obchodníků pro EET skeptický.

Na konci loňského roku jsem říkal, že 80 procent obchodníků nemá v dané chvíli vybavení, s kterým by mohli splnit zákon o EET. Na začátku letoška jsem říkal, že ti, kteří uvažují o koupi sofistikovaných pokladních systémů, to už horko těžko dají do 1. března dohromady. Snažili jsme se vycházet nejen v rámci AČTO, ale i v rámci Eso Marketu našim obchodníkům vstříc. Zval jsem firmy, které přijely předvést svá zařízení, dělal jsem rešerše nabízených řešení, a kdo měl v naší síti zájem, potřebné informace se dověděl. Dokonce jsme pro obchodníky dohodli výhodnější cenové podmínky.

Kolik to stálo běžného obchodníka ve vaší síti?

Rozhodně víc, než kolik to mělo stát podle proklamací Andreje Babiše. Jak finančně, tak z hlediska času. Přesto byla veřejnost neustále ujišťována, že jde o velmi levnou záležitost s tím, že je prý dokonce možné si software stáhnout zdarma z internetu. Ministr financí při té příležitosti poukazoval na zařízení o velikosti mobilu. To si umím představit na trhu, kde budu prodávat své tři výpěstky. Ale v prodejně, která má několik set, spíše několik tisíc položek, kde jsou všechny čtyři daňové sazby, kde jsou váhové kódy, si s takovým zařízením zdaleka nevystačím.

Na kolik to tedy přijde?

Desetitisíce, v případě více pokladen i statisíce korun. Nulové náklady přicházejí v úvahu pouze v situaci, kdy má podnikatel sofistikované zařízení již z dřívějška, ale má také dobře ošetřenou smlouvu, a tudíž má v ceně upgrade softwaru za účelem daní nebo zákonných změn. Například mě nestálo zavedení EET díky tomu ani korunu navíc. V opačném případě si podnikatel připlatí, a to i tehdy, když má dobré zařízení z minulosti. Buď ale nemá dobře ošetřenou smlouvu, nebo má zařízení už několik let, tudíž je staré, nebo dodavatelská firma již neexistuje.

Rozhovor s Jiřím Štorchem převzat z časopisu Za P´magazín 2/2017.